Ohlédnutí za besedou s Četníkem Michalem Dlouhým
Policejní historik Michal Dlouhý debatoval o četnících a Četnických humoreskách
Prvním letošním hostem pravidelného cyklu přednášek pořádaných spolkem Kokonín byl v neděli 11. února 2024 plk. v.v. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. - právník, policista, historik a spisovatel specializující se na historii československého četnictva a kriminalistiky. Během své policejní kariéry se může pochlubit tím, že byl v letech 2011—2021 ředitelem Pyrotechnické služby Policie ČR. Následně se stal dokumentátorem v muzeu Policie ČR v Praze. Publikoval řadu odborných pojednání zejména v časopise Kriminalistický sborník, v němž od roku 1993 působí jako člen redakční rady. Od roku 1995 je členem Společnosti pro kriminalistiku, v níž je od roku 2002 členem představenstva. Za publicistickou a výchovně-vzdělávací činnost v oblasti české historie obdržel v listopadu roku 2011 ocenění Český patriot, které pravidelně uděluje občanské sdružení Asociace nositelů legionářských tradic. U příležitosti X. Konference policejních historiků v říjnu 2015 obdržel Řád strážců historie zákona za dlouhodobé a vytrvalé prosazování dějin bezpečnostních sborů a trvalý přínos pro poznávání historie.
V první části přednášky se Michal Dlouhý věnoval dějinám československého četnictva, které bylo vojensky organizovaným sborem, který podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních orgánů udržoval veřejný pořádek a bezpečnost na celém území Československa, a to s výjimkou obvodů měst, kde vykonávala službu městská a státní policie. Četnictvo řídil Úřad generálního velitelství četnictva a spadalo pod ministerstvo vnitra. Členilo se na zemní četnická velitelství (Praha, Brno, Bratislava, Užhorod). Pod tato velitelství spadala okresní četnická velitelství, kterým podléhalo vždy několik četnických stanic. Stanice byly nejnižším článkem v organizaci československého četnictva a zahrnovaly zpravidla katastry 4-5 obcí. Četnické hlídky vykonávaly pravidelnou obchůzkovou činnost, která byla společně s dokonalou znalostí místních poměrů zárukou zachování bezpečnosti na území obvodu. Na jednotlivých stanicích byla vedena evidence hledaných osob z obvodu stanice a rovněž evidence rejstříku trestů všech osob narozených v dotyčném obvodu.
Veškeré objasňování zločinů, zadržování pachatelů a pátrání po odcizených věcech bylo v kompetenci místních četnických stanic. Pro usnadnění vyšetřování těžších zločinů a komplikovanějších kriminálních případů bylo v lednu 1928 zřízeno 40 specializovaných pátracích stanic, v jejich rámci působili odborníci z různých oborů kriminalistiky. Od roku 1935 byly zřizovány také četnické silniční kontrolní stanice a fungovaly také četnické letecké hlídky z důvodu přibývajících špionážních přeletů československých hranic německými a maďarskými letadly.
Po převzetí moci nacisty v sousedním Německu došlo také ke zřízení četnických pohotovostních oddílů, jejichž činnost se později rozrostla i na Moravu, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Jejich úkolem byla preventivní pochůzková činnost zpravidla v blízkosti státní hranice. Silné četnické hlídky v oblastech s převahou německého obyvatelstva demonstrovaly československou státní suverenitu, měly omezit ilegální překračování československých státních hranic a byly mimo jiné i morální podporou pro české menšinové obyvatelstvo. V roce 1937 byly tyto jednotky začleněny do struktur Stráže obrany státu a dovyzbrojeny kulomety vz. 26. V nesčetných ozbrojených pohraničních střetech s německými, polskými a maďarskými teroristy zahynulo v období od září 1938 do března 1939 přes třicet příslušníků československého četnictva.
Po celou dobu existence četnictva platí, že služba v četnickém sboru byla považována za prestižní záležitost. Pro přijímání nováčků byla stanovena přísná kritéria a přednostně byli přijímáni délesloužící armádní poddůstojníci. Velký důraz byl kladen na chování a celkové vystupování. Pro příslušníky četnictva platila různá omezení – např. povolení k sňatku až po odsloužení čtyř let ve sboru, od roku 1927 platil zákaz činnosti v politických stranách a zbavení volebního práva z důvodu ovlivňování a využívání bezpečnostního aparátu některou z politických stran.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se četnictvo stalo součástí okupační správy. Až na nemnoho kariéristických jedinců se příslušníci československého četnictva zapojili buď přímo do odboje, nebo vykonávali službu formou pasivní rezistence. V květnu roku 1945 se četnictvo aktivně zapojilo do květnového povstání a následné obnovy československé státnosti. Po osvobození se četnictvo transformovalo do Sboru národní bezpečnosti, ve kterém měla stále větší vliv KSČ, která tento sbor do roku 1948 zcela ovládla. Řada bývalých četníků byla v tomto období propouštěna a následně i perzekuována, a to včetně rodinných příslušníků. V období komunistického režimu byla často v rozporu s historickými fakty zmiňováno, že četníci za I. republiky stříleli do stávkujících dělníků.
Michal Dlouhý coby spisovatel má na svém kontě již tři desítky knih převážně s četnickou tématikou. Lze jen namátkově jmenovat následující tituly: Četnická abeceda, Četnická kuchařka, Četnické čtyřlístky, Četnické historky z pátracích kursů, Četnické pátrací stanice: Od Četnických humoresek ke skutečnosti, Četnické pohádky pro dospělé, Četnické příběhy aneb Ve jménu zákona, Četnické příhody, Četnické případy, Četnické trampoty, Četnický pes Alto, Četnický pes Alto opět na stopě, Případy z četnických zápisníků, Případy z pátrací služby, Protentokrát – Četnické patálie, Za císaře pána, Četník Josef Bojas a Humoresky vážně. Mnohé z těchto titulů si mohli návštěvníci na místě prohlédnout a některé i zakoupit. Věnování s podpisem autora bylo samozřejmostí. Kromě knih bylo možno také získat originální osobní turistickou vizitku Četníka Michala Dlouhého, které je k dostání pouze na besedách a akcích, kterých se osobně účastní.
Od 90. let spolupracuje Michal Dlouhý s filmovými režiséry zvučných jmen, jakou jsou Dušan Klein, Jiří Svoboda, Antonín Moskalyk, Jaroslav Brabec a dalšími coby odborný poradce při natáčení detektivních a kriminálních filmů. Lze například jmenovat seriály Hříchy pro pátera Knoxe, Hříchy pro diváky detektivek a filmy Příběh kriminálního rady, Muž, který vycházel z hrobu, Zastřený hlas, Škodná, Vlna, Muž a stín, Devatenáct klavírů a Hrobník. V některých z nich si dokonce zahrál epizodní role jak zločinců, tak i kriminalistů. Pod řadou filmových projektů je podepsán také coby autor námětu – např. u kriminálního filmu režiséra Jiřího Svobody z roku 2009 s názvem Domina.
Asi jeho nejslavnější filmový počin představuje seriál Četnické humoresky režiséra Antonína Moskalyka. Hlavní nosnou myšlenkou byla rehabilitace neprávem zapomenutého četnického sboru a jeho příslušníků. S touto myšlenkou byl Michal Dlouhý osloven režisérem Moskalykem a po několika letech příprav vznikl divácky úspěšný seriál o třech sériích a celkem 39 dílech. Michal Dlouhý považuje za svůj největší úspěch to, že je označován za duchovního otce Četnických humoresek. Je také autorem námětu deseti dílů z první série a odborným poradcem při přípravě a natáčení seriálu. Na besedě mimo jiné prozradil, že psí představitelé psa Argo byli ve skutečnosti dva.
Dalším úspěšným seriálem, na kterém se Michal Dlouhý podílel byl desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy. Tento seriál je situován do roku 1922, kdy detektivové pražského policejního ředitelství začali působit v obvodech do té doby spadajících do působnosti četnictva. V seriálu Zločiny Velké Prahy byl předobrazem seriálového inspektora Hynka Budíka byl detektiv pražského policejního ředitelství Zdeněk Bubník, který byl původní profesí novinář. Příprava seriálu trvala několik let. Původně se na hlavní roli inspektora Budíka počítalo s Miroslavem Donutilem, kterého ale později nahradil také herecky vynikající Jaroslav Plesl.
V životě Michala Dlouhého se četníci vynořují v mnoha oblastech a sférách. Jeho činnost nepostrádá vlastenecký a patriotický rozměr. Nejedná se čistě o vědecké dílo, ale také o populárně-naučné a zábavné texty, který přinášejí televizním divákům a čtenářům jeho knih nejen duchovní obohacení, ale i nefalšovanou zábavu. Spolek Kokonín uvítal, že Četník Michal Dlouhý byl naším milým a vítaným hostem a odnesl si od nás na oplátku také knihu o historii Jablonce nad Nisou. Věřím, že každého z přítomných jeho vyprávění nejen nenudilo, ale naopak zaujalo nadšením a zápalem přednášejícího, který návštěvníkům, promítl také řadu unikátních dobových fotografií, ilustračních obrázků a dobových materiálů archivní povahy. Už teď se těšíme na dalšího hosta, kterým bude ředitel Muzea Policie ČR plk. v.v. Mgr. Radek Galaš a tématem jeho přednášky pak (ne)vyřešená vražda Otýlie Vranské.
Mgr. Bc. Jan Kopal, předseda spolku Kokonín
