Výhybka horní Kokonín
Prostor pro výhybku je dodnes patrný rozšířenou vozovkou směrem do prudkého terénního svahu k jihu.
Od restaurace U Výhybky až po tzv. Pyramidu je celkem rovinka až před ostrou pravotočivou zatáčku směrem na
Vrkoslavice.
Kokonín – památník Pyramida (směr do Jablonce n. N., před pravotočivou ostrou zatáčkou, stoupákem na
Vrkoslavice).
V „Pyramidě“ (podle umístěného pomníku z Rakousko-Uherské války) se však silnice a tím i kolejiště začne zvedat
do kopce ostrou pravotočivou zatáčkou směrem do Vrkoslavic.
V této točce jsou i hranice Kokonína a Vrkoslavic. Před touto zatáčkou směrem na Kokonín od Vrkoslavic byla tzv.
bezpečnostní zastávka, to z důvodu, že právě v tomto směru zde tramvaj v r. 1955 vykolejila do ulice Na svahu a
přívěsný vůz se ukroutl ze závěsu a spadl až pod prudkou stráň (cca rozdíl 4m, v místě dnes je postaven rodinný
dvojdomek p. Roháčka a Lopraise). Řidiči údajně selhaly brzdy.
Nehoda u pomníku "Pyramida" se stala 12.10.1955. na bramborové brigádě školy U Balvanu (8. třída), jízdou do
Rychnova. Žáci, např. Marcela Beranová (asi dlaších 30 žáků a 4 učitelé – p. Rambousek, Zdenek Šmíd, Lehotová +
1) a pedagogové nasedli do vlečného vozu tramvaje .
Havárie měla i smrtelné následky. Pod tramvají zemřel žák Rudolf Kvarda (13 let) a mnoho dalších utrpělo těžká
zranění - paní učitelka Lehotová, pan učitel Rambousek, žák Verner Petrovský, jedna dívka, Vlasta Náprstková při -
šla o zrak.
[V úseku Pyramida – Veterán a zmíněná „podkova“, jsme jako malí kluci si v kolejovém žlábku pouštěli
sirky, jako lodičky a soutěžili kdo bude v jistém úseku (místě) první. Starý typ tramvajové koleje měl v tzv. hlavě
krom pojízdné plochy též vodící žlábek. Samozřejmě se tato hra provozovala při dešt, nebo těsně po něm. Když
jsme povyrostli (1953 – 1960), tak jsme na koleje kladli nalezené různé patrony (nábojnice) kterých jsme velké
množství nacházeli v okolních lesích a na půdách opuštěných baráků a kůlnách. Měli jsme ohromnou radost
z jejich bouchání. Někdy řidič tramvaje zastavil, a když nás někoho chytl, dal nám „lepáka“ a řekl, že to nahlásí do
školy. Dnes samozřejmě si uvědomuji, že se nám mohl přihodit i ošklivý úraz. Zaplať Bůh, že se tak nestalo!]
Za zatáčkou tramvaj začala stoupat do Vrkoslavic, kde u restaurace „Dělnický dům“ na rozvodí Baltu a
Severního moře byl nejvyšší bod celé tramvajové sítě v Jablonci n. N. a druhý nejvyšší bod tramvajových trat
v ČR – 598,95 m nad Jadranem.
Za tímto vrcholem počala tramvaj sjíždět „pivovarským kopcem“ dolů do města Jablonce n. N. Za vrcholem, za silniční odbočkou na Malé Vrkoslavice v terénním výklenku (který je zde dodnes zakončen obnaženou skálou) byly
po válce Uhelné sklady, které vedl pan Prášek, bydlící vedle nich směrem k Jablonci. Sem byla zavedena odstavná
kolej (vlečka) překladiště. Nížeji nad hospodou „U kulaté báby – U Divošky“ (dnes rodinný dům) byla výhybka, naproti hrázi mezi koupalištěm a druhým rybníkem. Dnes je zde vjezd k benzinové pumpě.
