SPOLEK: Kokonín z.s.

nejlepší léta

Životopis Josefa Šikoly

Narodil se 31.12.1947 rodičům Miladě a Josefu Šikolovým v Kokoníně, kde celý život žil ještě se svými mladšími bratry Milanem a Vladislavem. Základní devítiletou školu vychodil v Kokoníně.

Po skončení ZDŠ studoval na UMPRUM v Jablonci n/N. Studium předčasně po roce ukončil a vyučil se nástrojařem. Po vyučení absolvoval základní vojenskou službu. Založil rodinu, splodil dva syny Václava a Josefa. Postavil v Kokoníně rodinný dům a u domu založil zahradu na pozemku bývalého smetiště.

Pracoval v různých podnicích, jak se dříve říkalo v dělnických profesích. Nemalou část života strávil na montážích po celé republice, jako montér hromosvodů.

Na doporučení otce a po dohodě s ním nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti v Jablonci, jako policista. V té době byl zvolen jako poslanec Místního národního výboru v Kokoníně na jedno volební období, kde měl na starost bezpečnost samostatné obce Kokonín. Při zaměstnání vystudoval gymnázium v Tanvaldě s maturitou. Zažádal o studium na Vysokou školu a bylo mu zděleno, že nebyl vybrán, jelikož není členem KSČ. Po desetiletém pracovním působení u Sboru národní bezpečnosti byl (oficielní znění) „propuštěn do civilu pro zradu dělnické třídy“, bez jakékoliv kompenzace, (výsluhy ap). Dopustil se „asi zločinu“, že kritizoval zdražení dětské obuvi na den dětí, kritizoval nešvary u Sboru (např., že zcizená jízdní kola ve městě se ztratila ze služebny Sboru, odmítl zaplatit 5,- kč na mládežnický svaz na Kubě, že tento podnik podporovat nebude, vyvracel tvrzení svých nadřízených, že nedostatek čočky na trhu je činnost imperialistů, atd. Po vyloučení nesehnal práci, až v Liazu na čištění kotlů. Tam na něho „nasadili“ dělníka spolupracovníka „hlásiče“. Tuto práci po dvouch měsících opustil a hodilo se mu předešlé povolání montéra hromosvodů, kam ho kamarád Ruda vzal, a jak jezdili po republice, tak se jiím ztratil z dohledu a již neměli přehled, kde se pohybuje a potom měl klid.

Po čase nastoupil do Výzkumného a zkušebního ústavu strojírenského v Jablonci, jako zkušební technik.

Další životní výzvou bylo pracovat jako revizní a servisní technik plynových zařízení. Dalším samostudiem dosáhl potřebných oprávnění a vysvědčení potřebných pro tuto činnost. K této práci přivzal i svého bratra Vladislava.

V březnu roku 1989 založil výrobní družstvo ISAR se sídlem v Kokoníně a pracoval v něm jako předseda výrobního družstva, které se zabývalo revizemi plynových zařízení, servisem plynových spotřebičů, montážemi nových domovních plynovodů a jejich opravami, revizemi elektro a tlakových nádob a konečně drobnou stavebvní činností na území celé ČSSR, a to navzdor a neochotě nadřízených orgánů jedné strany, jelikož nevstoupil s družstvem do Svazu výrobních družstev Praha, který zastřešoval všechna družstva. Toto založení nebyla jednoduchá záležitost, jelikož tyto činnosti spadaly do vyhrazených technických zařízení s vydáním různých oprávnění včetně Inspektorátu bezpečnosti práce schvalované Krájským orgánem v Ústí n/L. Převrat na podzim v roce 1989 přinesl svobodu. Tato svoboda měla i druhou tvář a to neodpovědnost jednotlivce. Jelikož se Výrobní družstva řídí dle stanov a nejvyšším orgánem je výrok členské základny, tak tato hlasováním rozhodla, že předsedou bude jiný člen družstva. Tento nový předseda v krátké době přivedl VD ISAR do dluhů a ke krachu. Mezitím se zařídil „sám pro sebe“ ,jako OSVČ. Ještě než šel do starobního důchodu založil další svoji firmu AROS s.r.o.

• založil Osadní výbor Kokonín, předseda

• založil Občanské sdružení Kokonín, předseda

• iniciátor o samostatnost Kokonína

• spolupracoval s prof. UK Praha panem Goliášem – léčebné radioktivní prameny lesopark Kokonín (uveden v disertační práci studenta prof. Goliáše)

• opravoval kapličku Kokonín

• založil tradici rozsvícení Vánočního stromu v Kokoníně+workshop+dílničky

• založil tradici na Silvestra u Kapličky - silvestrovský svařák

• převzal do správy KD Kokonín, který našemu spolku nová garnitura r 2019 bezdůvodbně sebrala

• spolupracoval s radnicí ohledně pamětních křížků

• v dopravní komisi města plédoval za katastrofální stav průjezdnosti středem Kokonína

• vyřizoval starosti a podněty občanů Kokonína

Veřejný život mu nebyl lhostejný.

na vojně

s maminkou